Zamyšlení k oslavě 98. výročí vzniku samostatného Československého státu

Události těchto dní ukazují jednoznačně na to, že ochrana demokracie je stále aktuálním tématem. Nečekala jsem, že se 26 let od pádu komunistického režimu ještě budeme muset zabývat tím, jak důstojně oslavit jeden z našich nejvýznamnějších státních svátků, Den vzniku Československa, který připadá na dnešek. Nečekala jsem, že tento státní svátek by mohl být něčím, co by mělo rozdělovat jak naši společnost, tak i naši politiku. Nečekala bych, že se státní vyznamenání, která bývají tradičně v tento den předávána v honosných prostorách Pražského hradu, se mohou stát předmětem podivných handlů. A už vůbec bych nečekala, že přítomnost Jeho svatosti Dalajlámy dokáže takto vydráždit přední ústavní činitele této země. Mimochodem, Dalajlámu jsem moc ráda přijala v Senátu. Byl to pro mě velmi silný duchovní a očistný zážitek, podobně i jako má předchozí setkání s ním.

„Demokracie pravá spočívá v mravnosti“, prohlásil T. G. Masaryk. To, co se děje dnes, je velkým apelem na každého z nás. Nejvíc na nás politiky. Demokracie je totiž velmi náročná forma vládnutí. Vyžaduje občanskou angažovanost, toleranci a ochotu respektovat druhé a také civilní kuráž. Naše demokracie je dnes poněkud „unavená“, politolog Jiří Pehe ji již před několika lety označil za „vytunelovanou“. Přesto si uvědomme a dnes – v den státního svátku - bychom to měli vědět víc než kdy jindy, že v českých zemích ještě nikdy nebyla demokracie tak dlouho, jako je tu dnes. Jistě, na určitou „unavenost“ má i demokracie nárok, ovšem musíme být velmi citliví na to, kdykoli se nacházejí naše svobody v ohrožení.

Nelze být lhostejný vůči oligarchizaci médií. Ta totiž může dospět v názorovou sešněrovanost a uniformitu. Nelze být lhostejný vůči svobodě slova. Ta může vést k posilování autokratických prvků v naší politice. Nelze být lhostejný vůči nemístnému zhrubnutí politiky. Pozor: ještě nikdy v naší krátké polistopadové historii nebyly autority našich některých předních politiků takto ohroženy, ještě nikdy nevyvolávaly ve společnosti tolik rozporů a kontroverzí. Demokracie je o odpovědnosti a jako politici jsme především odpovědni za ochranu našich demokratických hodnot a svobod.

Říkám tato slova se značnou naléhavostí: neslyším trávu růst, ale vidím z událostí dnešních dní, že tyto naše svobody jsou ochromeny. Opět odkazuji na Masaryka, který řekl: „Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.“ Masaryk také prohlásil, že bez osobní odvahy a odpovědnosti nelze dělat politiku opravdovou demokratickou a lidovou.

Pojďme si dnes proto říct, co nás tíží, na co trpí naše společnost a co jsme schopni udělat proto, abychom naši demokracii svým jednáním především kultivovali a rozvíjeli, a nikoli abychom ji ukolébavali, a nebo ohrožovali. Každý totiž musíme začít sami u sebe, to je ústřední zásadou pozitivního demokratického vývoje.

Jsem ráda, že jsme se zde dnes sešli, že chceme vzpomenout na vznik našeho státu, který v bouřlivých podmínkách konce první světové války vůbec nebyl jistý. Važme si tohoto dne, važme si i naší demokracie a vězme, že je velmi křehká.