Horská: chci uzákonit 24. červen jako Den památky vyhlazených obcí  

Senát navrhl uzákonit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Stal by se šestnáctým významným dnem v českém kalendáři, pokud s tím bude souhlasit také Sněmovna, které horní komora novelu zákona o státních svátcích poslala k projednání.

Na uvedené datum 24. června připadá výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh iniciovala předsedkyně sociálního výboru Miluše Horská, podle níž by návrh přispěl ke kultivaci české historické paměti.

"Z obcí vyhlazených v době nacistické okupace českých zemí jsou dnes v České republice formou významného dne připomínány pouze Lidice. Ostatních vesnic a sídel s podobným osudem je vzpomínáno pouze na regionální či lokální úrovni," uvedla Horská. Ve stínu lidických událostí tak podle senátorky zůstávají nejen Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality za druhé světové války.

Z osady Ležáky bylo nacisty dva týdny po vyhlazení Lidic odvezeno a popraveno 33 dospělých. Jedenáct dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily. Horská připomenula také vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Zastřeleno nebo zaživa upáleno bylo 27 civilistů.

Další zlikvidovanou obcí se 23. dubna 1945 stala nedaleká osada Prlov a 2. května Vařákovy Paseky. Na konci dubna částečně vyraboval a vypálil oddíl kozáků ve službách wehrmachtu obec Zákřov, kde zůstalo 19 mrtvých. Další vypálenou obcí bylo 5. května Javoříčko u Litovle nebo obec Leskovice na Pelhřimovsku.

19.11. 2020